Propojujeme znalosti a metody sociálních věd s urbanismem a architekturou. Rozvoj je řízená změna. Pokud pochopíme vztah lidí k městu, jeho institucím a veřejnému prostoru můžeme pak minimalizovat rizika rozvojových projektů, napomoci ztotožnění obyvatel města s jeho proměnou a podpořit sdílený pocit pozitivní proměny veřejného prostoru. 

• Město a obec na prvním místě

Zaměřujeme se na participativní plánování rozvoje měst a obcí v konkrétních transformačních projektech i tvorbě dlouhodobých strategických rozvojových dokumentů.

• Vědět znamená lépe navrhnout, lépe zapojit občany

Participaci je potřeba rozplánovat do takového časového rozmezí, aby mohla probíhat otevřená komunitní diskuse i mimo plánovací stoly. Ta pomáhá ztotožnění veřejnosti s projektem a ujasňuje návrh. Kde je to možné, doplňujeme plánování ještě samostatnými výzkumy, abychom dokázali rozšířit obraz o problému, najít reprezentativní znalost, pochopit menšinové názory skupin, pro které nejsou veřejné plánování dostatečně bezbariérové (např. pro jedny z nejnáročnějších uživatelů veřejného prostoru rodiče s dětmi a děti samotné).

• Znát různé pohledy

Náš přístup je založený na úzkém jednání se všemi zúčastněnými stranami tzv. tváří v tvář - zajímá nás názor aktérů a vyslechneme si ho celý před samotným participativním plánováním. Jsme citliví vůči nerovnému postavení zúčastněných aktérů při procesu participativního plánování a dalšího vyjednávání.

• Každý projekt je jedinečný 

Ke každému projektu přistupujeme samostatně, se snahou pochopit problematiku co nejvíce do hloubky ještě než dojde k samotnému participativnímu plánování. Zaměřujeme se na vzájemné pochopení cílů a motivací zúčastněných stran v projektu - často stojící v konfliktním postavení.

• Při zásazích do veřejného prostoru jsou účastníky všichni obyvatelé města

Pomocí komunitního monitoringu vyhledáváme stakeholdery (zúčastněné strany) i další aktéry (obyvatele města či obce) a efektivně je zapojujeme do plánovacího navrhování.

Co znamená vícestupňové plánování a proč se používá?

"Jde o to, aby účastníci plánování měli kontrolu nad průběhem a výsledkem projektu, aby viděli a chápali, jak byly odborníky zapracovány jejich podněty na změnu do návrhu, aby jim bylo vysvětleno proč a jak byly zohledněny jejich připomínky."

K tomu slouží postupný proces jednání a plánování v podobě:

1. pracovní skupina projektu se zástupci hlavních skupin stakeholderů

2. první úvodní sběr požadavků veřejnosti (před jakoukoliv projekcí - tzv. s čistým papírem)

3. druhý zpětnovazebný sběr názorů na navržená řešení (s variantami možných řešení - tzn. s pracovními návrhy, které může veřejnost ještě zásadně ovlivnit)

4. prezentace výsledného návrhu